Pěstování jahod: tipy a návod
Jahody patří bezesporu k nejoblíbenějším druhům ovoce a lze je snadno pěstovat i na vlastní zahradě. V tomto článku vám představíme, které odrůdy jsou vhodné pro pěstování na balkóně a na zahradě a další parametry, na které je třeba pamatovat.
V případě jahod rozlišujeme rané a střední odrůdy, poté odrůdy s pozdním sběrem a stáleplodící odrůdy. Zatímco rané a pozdní odrůdy plodí jen jednou ročně, stáleplodící jahody lze sklízet dvakrát ročně. I proto se těší velké oblibě. Plody během druhé sklizně ale menší a je jich obecně méně. Pokud různé odrůdy vhodně nakombinujete, můžete se těšit z jahod i po celé léto 😊.
Rané a střední odrůdy
Rané a střední odrůdy se sklízejí od května do července. Mezi rané a střední odrůdy řadíme například: Clery, Elvíra, Jubilee, Polka.
Pozdní odrůdy
Pozdní odrůdy se zpravidla sklízí od srpna. Mezi pozdní odrůdy řadíme: Nerid, Pandora, Sweet Mary XXL, Symphony, Vicoda.
Stáleplodící odrůdy
Stále plodící odrůdy mívají první sklizeň od května, druhou sklizeň od října. Mezi tyto odrůdy patří: Amandine, Merosa, Ostara, Rapella, Seascape, Sweetheart.
Jednouplodící odrůdy jsou většinou nabízeny ve specializovaných prodejnách jako rané rostliny v květináčích, které stačí na jaře vysadit a rozmnožit odnožemi. Stáleplodící odrůdy jsou dostupné také jako semena.
Jak pěstovat jahody o semínek? Semena rozsypte do semenných nádob nebo trhuhlíků, nechte klíčit při 17 až 20°C v bytu nebo ve skleníku. Po pár týdnech jednotlivé sazenice přepichováním oddělte od sebe a přesaďte do jednotlivých květináčů. Sazenice nakonec vysaďte začátkem května.
Kde mohu jahody pěstovat?
Jahody můžete pěstovat na balkoně, vyvýšeném záhonu nebo jednoduše v záhonu na zahrádce.
Balkon
Především stáleplodící jahodníky lze dobře pěstovat v květináčích nebo jiných nádobách. Důvodem jeto, že plody neleží na zemi, ale visí ve vzduchu, jako je tomu u jednoplodících odrůd.
Při výběru místa myslete na to, že jahody potřebují dostatek slunečního světla. Dalším důležitým aspektem je velikost nádoby na pěstování. Například do nádoby o průměru 30 cm by neměly být umístěny více než 3 jahodníky. V případě balkonového truhlíku je vhodná vzdálenost: mezi slabě rostoucími odrůdami by mělo být cca 20-25 cm vzdálenost.
Vyvýšený záhon
Vyvýšený záhon má tu výhodu, že složení půdy lze přizpůsobit přesně potřebám příslušné rostliny. Při stavbě vyvýšeného záhonu pro jahody by horní vrstva měla být ideálně směsí ornice, písku, zeleninové zeminy a hnoje. Vyvýšený záhon je vhodné zasypat asi čtyři týdny před výsadbou, aby měly vrstvy dostatek času na usazení.
Záhon na zahradě
Pěstování jahod v záhonu na zahrádce vyžaduje přípravu půdy již během podzimu. Záhon vyžaduje zrytí během podzimu a zapracování kompostu, z nějž budou rostlinky čerpat tolik potřebné živiny. Před zasazením jahodníků je nutné půdu urovnat.
Jahodníkům určitě svědčí také tzv. zelené hnojení. To spočívá v tom, že na budoucí jahodníkový záhon vysadíte prospěšné rostliny, jako například vojtěšku, jejíž kořeny navíc provzdušňují půdu. Zvolit můžete ale také hořčici nebo svazenku. Po sezóně se tyto rostliny neodstraňují, ale mulčují a pomocí rýče zryty do země. Do půdy se tak dostanou cenné živiny, ze kterých mohou jahody v příštím roce těžit.
Kreativní alternativy: pěstování v sudu nebo okapu
Že lze jahody pěstovat nejen tradičním způsobem se můžete přesvědčit sami. Sáhnout můžete například po sudu na dešťovou vodu nebo starém okapu. Netradiční způsob pěstování, který zaujme nejednu návštěvu, je hned na světě.
Sud na dešťovou vodu vyrobený z plastu může mít již vlivem počasí díry a praskliny. Takovému sudu můžete vdechnout druhý život a použít jej pro výsadbu jahod nebo jiných rostlin. Princip je stejný jako u vyvýšeného záhonu: vnitřek sudu se naplní různými vrstvami a vytvoří se na živiny bohatá a teplá půda. Do bočních stěn sudu lze navíc vyřízněte otvory o průměru cca 5 cm, které nabízejí ideální místo pro jednotlivé jahodníky nebo bylinky. Na dně sudu vytvořte další otvory pro odtok přebytečné vody.
Dešťový okap je vhodný při vytváření vertikální zahrady. Okapy tak můžete připevnit k plotu nebo sloupkům pomocí okapových háků. V závislosti na výšce sloupků lze namontovat 3-4 úrovně nad sebou. V celé délce okapu vyvrtejte malé otvory pro odtok přebytečné vody. Rostliny jahodníku lze pak snadno zasadit do okapu naplněného zeminou. Díky tomuto vertikálnímu řešení získáte velkou plochu na minimu místa.
Na co při pěstování jahod nezapomenout?
Bez ohledu na zvolený způsob pěstování existuje řada společných aspektů, které je důležité zohlednit, aby jahodníky byly zdravé a přinesly kvalitní a chutné plody.
Půda
Jahody jsou relativně nenáročné rostliny, co se týče výběru půdy týče. Půda by měla být volná a bohatá na humus a měla by mít pH mezi 5,5 a 6. Konvenční zahradní kompost by se neměl používat: obsahuje příliš mnoho soli a vápna a jahodníky může poškodit.
Rozestup mezi rostlinami
Dostatečný rozestup mezi rostlinami jahodníku je zásadní, aby si jahodníky nepřekážely a nebojovaly o živiny. Rovněž odpadá problém s tím, že by si rostlinky mezi sebou stínily. Slabě rostoucí jahody je vhodné sázet 20 cm od sebe. Silně rostoucí odrůdy potřebují odstup 30 cm. Při výsadbě na záhon je vhodné dodržet vzdálenost 60 cm mezi jednotlivými řadami.
Kdy pěstovat
Pokud si chcete jahodník vypěstovat sami, začněte s výsevem uvnitř v únoru nebo březnu. Většina rostlin jahodníku je však k dostání ve specializovaných prodejnách jako mladé rostliny, které jsou již předpěstovány. Jahody se obvykle sázejí koncem léta a na podzim – ideální jsou podmínky začátkem srpna. Mezi výsadbou a prvním mrazem tvoří jahodník kvetoucí rostlinu, která přinese úrodu v příštím roce. První sklizeň pak probíhá v červnu následujícího roku.
Pokud nestihnete podzimní výsadbu, můžete mladé rostlinky v případě potřeby vysadit i v dubnu. V takto pozdní výsadbě ale sáhněte po tzv. frigo rostlinách, u kterých je napodoben zimní spánek tak, aby plodily přímo v roce výsadby. Od výsadby frigo rostlin po sklizeň trvá asi 100 dní.
Při vytváření smíšené kultury se na stejném záhonu vysazují různé rostliny. To je výhodné zejména tehdy, když je na zahradě nebo balkoně jen omezený prostor, a přesto se nechcete obejít bez rozmanitosti. Ne všechny rostliny si spolu však rozumí. Zatímco některé sousední rostliny podporují růst jahodníku, jiné zvyšují riziko napadení škůdci nebo houbami.
Dobří sousedé
• Keříčkové fazole
• Bylinky (kopr, heřmánek, meduňka, pažitka)
• Česnek
• Pórek
• Ředkvičky
• Salát
• Pažitka
• Špenát
• Cibule
Špatní sousedé
• Gladionly
• Brambory
• Košťálová zelenina (kedlubny, brokolice, bílé zelí)
• Bob obecný
• Tulipány
Sázíme jahody na balkoně: Jak na to?
Budete potřebovat:
• zemina
• květináč (krabice, kbelík)
• kbelík
• ruční lopata
• rukavice
• konev
Krok 1: Připravte květináč
Aby jahody dobře rostly, musí být květináč náležitě připraven. Rostliny nemají rády příliš vlhkou zemin, a proto na dno kbelíku nebo truhlíku položte drenážní vrstvu ze štěrku nebo keramzitu, aby přebytečná voda mohla odtékat. Jeden nebo více úlomků keramiky nad otvorem na dně zabrání vyplavení půdy. Pak na to nasypete zeminu.
Krok 2: Před přesazením
Než budete moci jahodník zasadit, musíte ji vyjmout z původního květináče. Chcete-li to provést šetrně, ponořte původní květináč do kbelíku plného vody a počkejte, až přestanou stoupat vzduchové bubliny. Namočená rostlina se nyní dá snadno vyjmout z květináče a současně je dobře připravena k přesazení.
Krok 3: Umístěte rostlinu jahodníku
Nyní můžete jahodník zasadit do květináče. Výsadbová jáma by měla být dostatečně hluboká, aby veškerá půda a kořeny zmizely v květináči. Nasypte do květináče zeminu, aby kořeny byly zakryté. Nasypanou zeminu udusejte. Srdéčko jahodníky nesmí být zakrytý zeminou a zůstat vždy nad zemí. Nyní rostlinu jahodníku intenzivně zalijte. Dbejte ale na to, aby listy byly v suchém prostředí – vlhké listy jsou náchylnější k chorobám.
Jak se o jahody správně starat?
Zálivka
Jahody vyžadují pravidelné zalévání. V prvních dvou týdnech po přesazení musí mít půda dostatek vlhkosti. I v zimě je třeba v suchých obdobích zalévat (více v sekci „Jak mohou jahody přezimovat?“).
Hnojivo
Ačkoli jahody nepatří k nejnáročnějším rostlinám, co se týče výživy, správně aplikované hnojivo jim pomůže správně růst. Jahodníky je vhodné přihnojit na podzim po sklizni, protože v období do prvního mrazu tvoří květenství na další rok a extra živiny navíc jim přijdou vhod. Organické hnojivo na bobule je zde nejlepší volbou.
Zakryjte půdu
Od května by měla být půda pokryta slámou, dřevěnými hoblinami nebo fólií. Ovoce ležící na zemi tak zůstane suché, čisté a lépe chráněné proti hnilobě plodů. U závěsných odrůd není zakrytí půdy nutné. Po sklizni se sláma opět odstraní.
Jak připravit jahody na zimu?
Víceleté rostliny jahod jsou obecně odolné vůči zimě. Některá opatření jim však mohou usnadnit přežití chladného období.
- Staré listy a dlouhé výhony by měly být odstraněny. Tyto části rostliny spotřebovávají cennou energii, kterou jahoda potřebuje k přezimování.
- Jahody potřebují pravidelně vodu i při chladném počasí. K zalévání by měly být využity pouze dny bez mrazu, protože jinak by voda mohla zamrznout a poškodit kořeny. Z toho samého důvodu je důležité dbát na to, aby se v případě květináčových rostlin nevytvářela přebytečná voda.
- Země kolem polních jahod by měla být pokryta kůrou, slámou nebo zahradním vláknem. To chrání před větrem a chladem. Jakmile teploty stoupnou, musí být ochranná vrstva odstraněna, protože jinak se mohou šířit bakterie a choroby. Kdo chce, může toto opatření použít i u rostlin pěstovaných v květináčích.
- Jahody, které rostou v květináči nebo bedně, by měly být umístěny na místě chráněném před větrem a nepříznivým počasím. Nízké teploty nejsou problém, takže rostliny nemusí být přeneseny dovnitř domu.
