Výsadba zahrady: na co dávat pozor
Správná výsadba a péče o zahradní rostliny vyžaduje určitou práci. Pokud však dodržujete základní požadavky a určité činnosti provádíte pravidelně, nestojí pak pestré a zdravé zahradě nic v cestě.
Obsah
Základní požadavky
Než začnete s péčí o zahradní rostliny a jejich výsadbou, je třeba určit podmínky, které máte na vaší zahradě k dispozici. Každá rostlina má totiž jiné požadavky na půdu, světlo i klima. Stejně tak výběr zahradnického nářadí a vybavení je faktorem, který ovlivňuje samotnou výsadbu a její výsledek.
Půda
To, co se obecně označuje jako půda, ve skutečnosti zahrnuje mnoho různých druhů zeminy. Ta se liší svým složením, hustotou živin a hodnotou pH. Správná zemina je pro dobrý růst rostlin zásadní. Poskytuje oporu jejich kořenům a dodává jim všechny potřebné živiny.
Půdu lze tudíž rozdělit zhruba do tří kategorií:
Písčitá půda, která lehce propouští vodu. Rychle vysychá a poměrně špatně ukládá živiny. Je nevhodná pro zvláště žíznivé rostliny a pro rostliny náročné na živiny.
Jílovitá půda, ta je považována za ideální zahradní půdu. Dobře uchovává vodu i živiny a zároveň není příliš propustná pro vodu.
Hlína, ta má sice ještě vyšší potenciál pro ukládání vody a živin, ale obvykle je tak hutná a těžká, že svými vlastnostmi zvyšuje riziko přemokření rostlin.
Dalším ukazatelem kvality půdy je její hodnota pH. Tu lze snadno změřit pomocí vhodného testu od specializovaného prodejce. Hodnota pH 0 znamená extrémně kyselou půdu, zatímco vysoké hodnoty pH ukazují, že je půda zásaditá.
Kyselé půdy jsou specifické tím, že obsahují velké množství humusu, a tedy i živin. Obsah vápníku je však poměrně nízký.
Alkalické půdy jsou naopak více vápenaté.
Stanovení hodnoty pH Vám může poskytnout cennou informaci o tom, zda půda například potřebuje dodatečné zavápnění nebo má této látky dostatek. Příliš mnoho vápna totiž brání příjmu živin. Hodnota pH mezi 6 a 7 je pro většinu rostlin ideální.
Každou půdu lze zlepšit přidáním vhodných látek, jako je vápno, písek nebo kompost. Ve specializovaných obchodech se prodávají speciální půdní směsi pro mnoho rostlin, například pro růže nebo rajčata, které jsou přesně přizpůsobeny jejich potřebám.
Zahradní nářadí
Správné zahradní nářadí a vybavení usnadňuje výsadbu a péči o zahradu. Pokud si chcete pořídit větší nářadí, jako jsou sekačky na trávu, nůžky na živý plot nebo motorové pily, měli byste si předem promyslet, kde je budete moci skladovat. Na velkých zahradách vám může dobře posloužit kůlna na nářadí nebo zahradní domek.
Na menších zahradách, kde se vysazují především záhony a menší keře, postačí i malá sada základního vybavení. Pro denní údržbové práce není třeba víc než: zahradní nůžky, ruční lopata, hrábě a konev.
Podnebí
Teplota a vlhkost vzduchu určují, které rostliny a kdy mohou na zahradě vyrůst. Správná teplota půdy je důležitá zejména při výsevu nebo vysazování předpěstovaných rostlin, tzv. sazenic. Mnoho mladých rostlin nesnese mráz a křehké kořínky okamžitě odumírají. Po příchodu posledních chladných nocí zhruba v polovině května již nepočítáme s dalšími mrazy, takže nejpozději v té době lze většinu druhů rostlin zasadit do půdy.
Ve skleníku jsou teploty trvale vyšší, takže doba výsevu, klíčení a sklizně je často dřívější nebo kratší, než je uvedeno v kalendáři výsadby.
Světelné podmínky
Místa pro zahradní rostliny lze rozdělit do tří kategorií: slunná, polostinná a stinná. Různé druhy vyžadují pro zdravý růst různé množství slunečního světla. Rajčata například nebudou mít ve stinném prostředí plnohodnotné plody, zatímco zelí a salátu se bude dařit i bez velkého slunečního svitu.
Při zakládání zahrady byste proto měli věnovat pozornost tomu, jak se v průběhu dne mění světelné podmínky a které stromy či keře budou do budoucna vzhledem ke svému růstu vrhat větší stín na své okolí.
Ochrana rostlin
Na ochranu zahradních rostlin před škůdci, plevelem a chorobami lze použít různá opatření. Preventivně působí například chytře vysazené smíšené kultury, střídání plodin a pravidelné obdělávání půdy. Zásadní je také správná péče: například vlhké listy rajčat a jahodníků jsou náchylnější k chorobám a plísním. Proto by se nikdy neměly zalévat shora, ale vždy lijte vodu přímo ke kořenům. Pokud je již na preventivní opatření pozdě, pomohou škody zmírnit přímá opatření, jako je použití pesticidů, nastražení pastí na škůdce nebo odstranění plevele.
Úkony při péči o zahradní rostliny
Jakmile jsou vytvořeny ideální podmínky pro výsadbu, mohou zahradnické práce skutečně začít. V závislosti na druhu rostliny, ročním období a osobních preferencích je třeba provést spoustu rozhodnutí a opatření.
Mladé rostliny, které byly pěstovány v interiéru nebo ve skleníku, se nesmí náhle vysazovat ven. Příliš mnoho slunce a příliš nízké teploty by byly pro rostlinu natolik velkým šokem, že by nepřežila. Proto se musí otužovat pomalu.
Příkladem mohou být například sazenice rajčat. Namísto okamžitého vysazení sazenic rajčat na slunný zeleninový záhon je třeba květináče s mladými rostlinami nejprve umístit na polostinné, před větrem chráněné místo, aby se mohly pomalu aklimatizovat. Pokud v noci přijde mráz, měly by se květináče a nádoby vrátit zpět dovnitř.
Řízkování
Některé rostliny se nerozmnožují pomocí semen. Místo toho se vytvářejí odnože, které se oddělí od mateřské rostliny a později mohou žít jako samostatná rostlina. Pro vypěstování odnoží se odříznou tzv. řízky a zasadí se do nádoby s kompostem. Přibližně po dvou týdnech lze řízky přesadit nebo vysadit. Mezi rostliny, které lze snadno a rychle množit pomocí řízků, patří např.:
- ostružiny
- okurky
- maliny
- bezinky
- hlávkový salát a polníček
- levandule
- papriky
- růže
- špenát
- tymián
- rajčata
Hnojení
Zahradní rostliny postupem času vyčerpají z půdy dostupné živiny. Proto je třeba i půdu bohatou na živiny pravidelně hnojit, zejména pokud do ní byly vysazeny náročné rostliny, tj. rostliny s vysokými nároky na živiny. Zda se použijí uměle vyrobená minerální hnojiva nebo organická hnojiva, jako je kompost či hnůj, to už je otázkou osobních preferencí a konkrétních požadavků jednotlivých rostlin. Minerální hnojiva jsou k dispozici buď jako kompletní hnojiva, která obsahují všechny živiny a stopové prvky, nebo jako individuální hnojiva, která přidávají pouze určité látky.
Zalévání
Zavlažování zahrady je důležité zejména v létě. Obecně se doporučuje zalévat vždy brzy ráno: voda se díky nižším teplotám odpařuje pomaleji a hrozí menší riziko spálení rostlin. Zda k zalévání použijete konev, zahradní hadici nebo jiný systém, závisí na velikosti zalévané plochy a vegetaci.
Zalévání rostlin během dovolené
Pokud nemáte žádné sousedy, kteří by se o zalévání zahrady postarali v době vaší nepřítomnosti, je dobrým řešením automatický zavlažovací systém. Procesory nebo časovače jsou v tomto případě připojeny k zavlažovačům trávníku nebo kapacím hadicím, takže zavlažování probíhá v naplánovaný čas zcela automaticky.
Přepichování (pikýrování) sazenic
Pokud sazenice pěstujete nejprve v interiéru nebo ve skleníku a teprve poté je vysadíte na záhony nebo do nádob, je třeba je přesadit. Početné sazenice je třeba oddělit a vysadit jednotlivě do květináčů. Tímto způsobem se křehké rostlinky budou moci lépe vyvíjet a dostatečně zesílit pro konečné přesazení. Při práci vám pomůže pikýrovací tyč nebo vidlička.
Prořezávání
Stromy, živé ploty a keře je třeba pravidelně prořezávat, aby si udržely tvar, zdravě rostly a - v případě ovocných druhů - přinášely dobrou úrodu. Kalendář prořezávání vám pomůže určit, kdy je potřeba kterou rostlinu ošetřit. Zatímco například jabloně se prořezávají v zimě, pro růže je ideální jarní řez.
Výsadba a výsev
Při vysazování předpěstovaných sazenic a výsevu semen je rozhodující správné načasování. Pokud byste je vysadili nebo vyseli příliš brzy, mohly by mladé výhonky odumřít v důsledku mrazu nebo nedostatku slunečního světla. Zasejete-li nebo zasadíte příliš pozdě, rostliny nebudou mít dostatek času na plný rozvoj, květy se nestihnou plně rozvinout a sklizeň bude slabá nebo žádná. Sledování kalendáře výsadby vám pomůže určit ten správný čas pro setí i výsadbu.
Opora
Popínavé rostliny se slabými stonky i rostliny, které rostou obzvláště vysoko, potřebují oporu či podporu pro šplhání, aby se neohýbaly nebo nelámaly pod vlastní vahou. Patří mezi ně například rajčata, maliny a hortenzie. Opory jednoduše zapíchnete do země a mladé rostliny zajistíte provázkem nebo stužkami. Důležité: upevnění nesmí bránit růstu a nesmí se zařezávat do stonku. Jako opory lze použít prefabrikované podpěry z různých tyčí nebo podomácku vyrobené konstrukce ze dřeva, kovu či plastu.
Zazimování
Aby trvalky přežily chladné období a v příští sezóně opět kvetly, je třeba je správně zazimovat. Exotické rostliny, které pocházejí z teplejších krajin, je třeba přechovávat v interiéru, protože nevydrží nízké teploty. Patří mezi ně například citroníky a oleandry. Ostatní rostliny jsou méně citlivé. U růží stačí rostliny zabalit do lněných nebo jutových pytlů. Rododendrony mohou zimu přežít i bez jakéhokoli zakrytí. Hlíznaté rostliny, jako jsou jiřiny a amarylisy (tzv. hvězdníky), je ideální vykopávat a hlízy skladovat na chladném a suchém místě v interiéru.
Přesazování
Rostliny v květináčích a truhlících je třeba pravidelně přesazovat, aby mohly nadále růst. Pokud je květináč příliš malý nebo se v půdě vyčerpaly živiny, je čas na přesazení. Ideální nový květináč je o 2 až 5 cm větší než ten předchozí. Frekvence přesazování závisí na typu rostliny a jejím stavu, u žádné odrůdy však není nutné přesazovat ji častěji než jednou ročně.
Štěpování ("Roubování")
Štěpování rostlin spočívá v kombinaci předností dvou rostlin za účelem vytvoření hybridu ze dvou stejných (např. jabloň a jabloň) nebo dvou příbuzných druhů (např. jabloň a hrušeň). Při roubování však nedochází ke šlechtění nových druhů. Pro roubování jsou vhodné zejména ovocné stromy, rajčata a růže. Větev nebo pupen jedné rostliny se připojí ke kmeni nebo větvi druhé rostliny. Například třešeň se slabými kořeny lze vylepšit naroubováním na třešeň se silnými kořeny.
Šlechtění
Na rozdíl od roubování zahrnuje šlechtění záměrný výběr a křížení dvou jednotlivých rostlin (rodičovské generace) s cílem vytvořit geneticky vylepšenou verzi a následně ji rozmnožit (dceřinou generaci). Nejjednodušším typem šlechtění je výběrové šlechtění, při němž se rostliny s požadovanými vlastnostmi nechávají přirozeně množit, zatímco rostliny s nežádoucími vlastnostmi se odstraňují.
Výsadba cibulovin
Mnoho oblíbených květin se na zahradě nevysévá, ale vysazuje ve formě cibulovin. Správná doba výsadby cibulovin závisí na druhu květiny. Odolné cibuloviny, které mají kvést na jaře, se vysazují na podzim. Odrůdy citlivé na chlad by se naopak měly vysazovat až na jaře. Mezi mrazuvzdorné odrůdy patří krokusy, tulipány a narcisy. Begonie, jiřiny a gladioly by se měly vysazovat až koncem března.
